top of page
Obrázek autoraMiroslav Palát

Více faktů, méně slámy

Lidové noviny 24.května 2022


Množství peněz ve zdravotnictví nesouvisí přímočaře s výstupy ani s délkou života


Jak organizovat zdravotnictví? Jeden jediný správný způsob neexistuje, domnívá se Miroslav Palát. FOTO MAFRA – PETR TOPIČ


 

Ať je zemětřesení, nebo válka, zdravotnické peníze se vždycky dostanou na titulky


Minulou středu probíhala na zdravotním výboru Poslanecké sněmovny diskuse o tom, že ve druhé polovině roku se sníží příspěvek na „státní“ pojištěnce o 400 korun měsíčně. Průměr za rok 2022 bude 1762 korun, který poslouží jako základ pro automatickou valorizaci této platby do budoucna. Meritem debaty při těchto příležitostech je vždycky, zda se tímto snížením/zvýšením platby za státní pojištěnce sníží/zvýší kvalita a dostupnost zdravotní péče.


Tato bajka se nestane pravdou ani po tisícím opakování, a to z jednoduchého důvodu. Množství peněz ve zdravotnictví nesouvisí přímočaře s výstupy (efektivitou péče) ani s délkou života, nebo jeho kvalitou či zdravím. Jak to?


Někdy méně je lépe


Na dlouhodobých a robustních datech (OECD, ale i Světové banky a Our World in Data) je vidět, že průběh závislosti střední délky dožití a peněz vynakládaných ve zdravotnictví (v přepočtu na obyvatele a rok a samozřejmě v paritě kupní síly) má průběh jak hokejka. V nižších hodnotách – do tisíce dolarů (v paritě kupní síly) na hlavu rok prudce stoupá. (Jde o dopad těch základních zdravotních a hygienických opatření.) V jistém momentu se křivka oploští a efekt dalších peněz na střední délku dožití je prakticky nulový. V extrému řečeno: na Kubě žijí lidé stejně dlouho jako ve Spojených státech, přičemž USA vynakládají ve zdravotnictví na obyvatele a rok dvacetkrát více.


Pokud by nám šlo o střední délku dožití ve zdraví, máme země, kdy při podobných zdravotnických výdajích (Maďarsko, Česko, Slovensko) máme výrazné rozdíly, jak dlouze žijeme ve zdraví. Naopak země, které dosahují srovnatelné délky života ve zdraví (Malta, Švédsko, Norsko), tak činí při násobných rozdílech vynaložených peněz.


Vidíme, že neexistuje přímá a jednoduchá závislost mezi spotřebovávanými penězi a ultimativním cílem – zdravím. Jsou zde minimálně dva zásadní vlivy: způsob života a organizace zdravotnictví. Obé představuje krásnou inspiraci na studium faktů, čísel a souvislostí, pro formulace hypotéz a jejich ověřování. Například: co do způsobu života – mají v jiných zemích jiné stravovací návyky, protože jsou tam lidé více střídmí, anebo více lakomí? Mají lidé kolem Středozemního moře klidnější život a méně stresu, protože jsou lépe organizovaní, anebo jsou víc líní, protože v subtropickém vedru nelze pracovat jako na chladném severu?


Co se týká péče, neexistuje jeden jediný správný způsob, jak organizovat zdravotnictví. Stejně tak u různých parametrů, kdy velmi hrubě srovnáváme naše zdravotnictví s jinými, zdaleka neplatí, že „více je lépe“. Někdy „méně je lépe“ a někdy to je ještě jinak.


Takové bleskové srovnání čtyř zemí: Česko (CZ), Dánsko (DK), Německo (D), Izrael (IL). Německo, protože je soused. Dánsko, protože je často slyšet chválu na jejich zdravotnictví. Izrael – podobně jako Dánsko a chodíme tam obdivovat digitalizaci a efektivitu.


Pouze čtyři parametry a země v uvedeném pořadí. Vše na tisíc obyvatel, finance v „mezinárodních dolarech“, údaje ze Světové banky, rok 2019.


Výdaje na zdravotnictví: CZ 3,5 tisíce / 1000 obyvatel, DK 6,0, D 6,7, IL 3,3.

Akutní nemocniční lůžka: CZ 6,6, DK 2,6, D 8, IL 3.

Lékaři: CZ 4,1, DK 4,2, D 4,3, IL 5,5.

Sestry: CZ 8,4 DK 10,6 D 13,5 IL 6,6.


Co se tím chce říct? V různých zemích se dělá zdravotnictví (v lecčems) dobře za různých objemů peněz a za různé organizace. Všude by se dalo dělat lépe, při zlepšení/zvýšení – dosaďme si, co chceme.


Česko patří mezi rozvinuté země, kde – mimo jiné – vliv peněz na zdravotníky svůj efekt již nasytil. Proto nenalákáte do příhraniční malé nemocnice primáře ani za šesticiferný plat. A když za covidové či jiné krize sestry a další ošetřovatelé padají vyčerpáním, tak se to nespraví žádnými penězi světa, ale pouze tím, že jich bude víc.


Mimochodná zajímavost: jediný parametr, který spolehlivě kopíruje, jak je které zdravotnictví „bohaté“, je počet (!) sester v přepočtu na obyvatele.


Debata o strukturálních změnách


Jinými slovy, dokud se nezačne debata o strukturálních změnách ve zdravotnictví, jsou řeči, zda je, nebo není ohrožena kvalita a dostupnost péče kvůli stokorunám, pouhým mlácením slámy.


A strukturální debata? Žádná raketová věda. Primární péči je třeba personálně omladit a zeměpisně rozšířit. Nemocniční a vůbec specializovanou péči koncentrovat tam, kde konkrétních výkonů (operací, porodů atd.) dělají hodně, protože tam je dělají dobře. Již dnes je k dispozici dostatek dat, která prokazují, že leckterý zdravotnický holding by místo s pěti vystačil s třemi nemocnicemi, anebo místo šesti se čtyřmi. Otázkou je, zda se najde politik, který je s to vysvětlit svým voličům v regionu, že je lepší se nechat léčit dobře než blízko.


A modla dostupnosti? Jsou země, které mají lepší délku dožití ve zdraví a jsou v měřené dostupnosti péče podle Eurosatu na chvostu Evropy. My v dostupnosti přesahujeme průměr EU, a to velkoryse.


V debatě o zdravotnických financích by to chtělo více faktů a méně slámy.

MIROSLAV PALÁT

lékař a prezident CzechMed

94 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


Commenting has been turned off.
bottom of page